O možnostech zřízení přístupu k vlastní nemovitosti tam, kde veřejná cesta chybí, jsme vás informovali v našem předchozím článku. Nyní se blíže podíváme na institut občanského práva, který umožňuje vlastníku nemovitosti bez přístupu, uplatnit u soudu svá práva prostřednictvím zákonem předvídaného nároku na zřízení přístupu přes sousedův pozemek.
Nezbytnost cesty a účel zřízení
Nedostatek přístupu k nemovité věci (na níž nelze řádně hospodařit či jinak řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou) je jedním, nikoli jediným parametrem. Dosažení práva nezbytné cesty také bude svědčit aktuální naléhavost spojení – proto nelze požadovat zřízení cesty „preventivně“ a „až na někdy do budoucna“. Před soudem by mělo být i osvědčeno, že nelze dosáhnout přístupu jiným způsobem (např. zřízením služebnosti nebo obligačně právními instituty jako je nájem, pacht, výpůjčka, výprosa apod.). Zásah do vlastnického práva spočívající ve zřízení nezbytné cesty na pozemku dotčeného vlastníka lze ospravedlnit jen tím, že se jedná o jedinou možnost, jak chránit oprávněné zájmy vlastníka nemovité věci bez přístupu.
Účelem zřízení nezbytné cesty je přístup k nemovité věci z důvodu hospodaření na ní či jiném způsobu užívání, pro který je třeba mít přístup z veřejné cesty. Nepochybné bude zřizování nezbytné cesty za účelem bydlení, představit si lze však i účel jiný, ať už zemědělský – za účelem pastvy dobytka nebo těžby nerostných surovin či jiný účel v rámci podnikatelské činnosti. Dostatečným účelem nebude parkování vozidel před budovou, není-li parkování nutné k řádnému a obvyklému užívání budovy, ani pro účely vjezdu služeb integrovaného záchranného systému (tyto mají přístup umožněn na základě zvláštních zákonů).
Žádat o povolení nezbytné cesty také není nutné v případě, kdy potřebujeme vstoupit na sousedův pozemek z důvodu nutné údržby vlastního pozemku či v případě stavby, bourání nebo opravy budovy, kterou nelze provést jinak než ze sousedního pozemku. Za takových okolností máme právo požadovat po sousedovi za přiměřenou náhradu, aby tyto naše nutné práce snášel v souladu s ustanoveními občanského zákoníku.
Kdo může žádat o její zřízení ?
Oprávněn žádat soud o zřízení nezbytné cesty je pouze vlastník nemovité věci. I když se objevily i názory opačné, domníváme se, že by to měl být pouze vlastník, nikoli např. nájemce či pachtýř. V této souvislosti také upozorňujeme na skutečnost, že ne všechny nemovité věci se zapisují do katastru nemovitostí, přičemž při zřizování práva nezbytné cesty nebude nikterak podstatné, zda je nemovitost v katastru nemovitostí evidována či nikoli. Nemělo by se však jednat o stavbu tzv. černou (zbudovanou bez potřebných povolení dle stavebního zákona).
Úplata za zřízení nezbytné cesty
Nezbytná cesta představuje zásah do vlastnického práva vlastníka zatíženého pozemku, proto mu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Úplata je v řízení stanovena postupem ex offo, tedy i v případě, že nebyla navrhována. I když úvahy o výši úplaty jsou v kompetenci soudu, lze z judikatury dovodit určitá kritéria, od kterých se výše úplaty bude odvíjet. Taková náhrada má zpravidla podobu jednorázového plnění. Její výše může být stanovena i znaleckým posudkem. Pokud je právo cesty zřizováno k více pozemkům, měla by být výše úplaty stanovena ke každému z nich.
Rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty
Rozhodnutí se vydává vždy na základě žaloby, která by měla obsahovat určení k jakému pozemku a ve prospěch jaké nemovité věci má být právo cesty zřízeno. Kudy cesta povede a konkrétní obsah práva cesty je pak na rozhodnutí soudu.
Práva a povinnosti se v zásadě řídí soudním rozhodnutí a ustanoveními občanského zákoníku u odpovídajícího institutu, který byl soudem mezi stranami zřízen –nejčastěji je právo nezbytné cesty zřizováno jako pozemková služebnost.
Jestliže cesta, k níž je zřízeno právo nezbytné cesty, bude teprve zbudována a k níž je nutná úprava zatíženého pozemku, soud by měl v rozsudku vymezit o jakou konkrétní úpravu má jít, kudy cesta povede a chybět by neměla povinnost k nesení nákladů na zbudování cesty.
Kdy soud cestu nepovolí
Občanský zákoník stanoví výjimky z obecně stanoveného nároku na zřízení nezbytné cesty.
Soud nepovolí nezbytnou cestu převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty. Dále pak v případě pokud si nedostatek přístupu způsobil žadatel sám z hrubé nedbalosti či úmyslně nebo žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Nelze také povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kdy veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
K dalším důvodům lze přiřadit i skutečnost, pokud by povolení práva nezbytné cesty by představovalo zneužití práva na straně žadatele o zřízení práva nezbytné cesty.
Důvody, pro které zřídit nezbytnou cestu nelze, budou rozebrány v dalším z navazujících článků.
Vymínění práva nezbytné cesty umožňuje vlastníku nemovitosti bez přístupu realizovat své vlastnické právo k nemovitosti, na druhé straně se dostává do kolize s vlastnickými právy vlastníka pozemku, který má být právem nezbytné cesty dotčen/ zatížen. Vždy je proto třeba pečlivě zvažovat nejen důvody povolení nezbytné cesty, ale také její odepření. Se zajištěním přístupu k nemovitosti Vám poradíme, obraťte se na nás.