Provozujete na internetu on-line tržiště, diskuzní server nebo například cloudové služby? Umožňujete uživatelům vkládat na váš web obsah, veřejně sdílet data prostřednictvím vašeho webu nebo vkládat komentáře do diskuze pod vašimi články? Zajímá vás, zda odpovídáte za obsah webových stránek, pro které zajišťujete hosting na svých serverech?
Pokud ano, je tento článek právě pro vás.
Odpovědnost za cizí obsah zpřístupněný prostřednictvím internetu je upravena v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZIS“). ZIS upravuje mimo jiné práva a povinnosti poskytovatelů služeb informační společnosti (z anglického Internet Service Providers, dále jen „ISP“). Tato úprava se vztahuje konkrétně na tři typy ISP:
- poskytovatel služby, která spočívá v přenášení informací (poskytovatel připojení nebo přístupu);
- poskytovatel služby, která spočívá v automatickém dočasném meziukládání informací (caching);
- poskytovatel služby, která spočívá v ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem (hosting provider).
V tomto článku se budeme věnovat odpovědnosti třetího typu ISP, tzv. hosting providera neboli „poskytovatele prostoru“. Do této kategorie spadají např. webhostingové služby, on-line tržiště a aukční portály, sociální sítě, diskuzní fóra (včetně zpravodajských serverů, které mají u článků otevřené diskuze), cloudové služby, inzertní servery, osobní blogy a mnohé jiné. To, co spojuje služby jako DropBox, uloz.to, Aukro nebo Facebook, je právě poskytování prostoru pro vkládání obsahu uživatelů.
Úvodem je potřeba vyjasnit rozdíl mezi vlastním a cizím obsahem. O vlastní obsah se samozřejmě jedná v případě, že jej vytvoří sám provozovatel dané webové stránky (například pokud autor blogu zveřejní na svém blogu článek, který sám napsal). Dále se však za vlastní obsah provozovatele považuje též vše, co provozovatel sám aktivně zpřístupní na svých internetových stránkách, převezme jako vlastní nebo do své služby nahraje – a to bez ohledu na to, kdo obsah skutečně vytvořil. Za vlastní obsah je provozovatel webové stránky přímo odpovědný.
Jiný případ však nastane, pokud provozovatel webové stránky nabízí svým uživatelům službu spočívající v poskytnutí prostoru pro vkládání obsahu uživatelů, aniž by tento obsah nějakým způsobem převzal. Typicky jde o sociální sítě, inzertní portály, diskuzní fóra nebo cloudová úložiště. V takovém případě se provozovatel webové stránky stává hosting providerem, pro kterého je obsah vkládaný uživateli služby cizím obsahem, za který odpovídá jen nepřímo a omezeně. Rozsah a podmínky vzniku odpovědnosti za cizí obsah upravuje ZIS.
Naberte směr k bezpečnému přístavu
V případě hosting providerů se uplatňuje omezená odpovědnost, častěji označovaná jako „Safe Harbour“ neboli „bezpečný přístav“ (§ 5 a § 6 ZIS). Obecně tedy platí, že hosting provider za cizí obsah neodpovídá. Z tohoto pravidla existují výjimky; hosting provider dle nich za cizí obsah odpovídá v případě, že:
- mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní; nebo
- se prokazatelně dozvěděl o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací, které lze po něm požadovat; nebo
- vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.
Jak se ve vodách bezpečného přístavu neutopit?
Nejste si jisti, zda se na vás bude bezpečný přístav vztahovat? Aby vám nehrozila odpovědnost za cizí obsah, přesvědčte se, že splňujete všechny dále popsané podmínky. Níže uvedené podmínky přitom musí být splněny současně, tj. nesplnění byť jen jedné z nich znamená nemožnost využití ochrany poskytované bezpečným přístavem.
1.) Podmínka nevědomosti
Znamená, že hosting provider neví a vzhledem k předmětu své činnosti ani nemůže vědět, že se jedná o protiprávní obsah nebo jednání uživatele. Podmínka nevědomosti se vždy posuzuje ve vztahu ke konkrétnímu obsahu; nestačí tedy, že si je poskytovatel v obecné rovině vědom toho, že uživatelé mohou na jeho web nahrávat protiprávní obsah.
Pokud si hosting provider je vědom toho, že konkrétní obsah porušuje zákon, je situace vcelku jednoznačná. Za jakých podmínek však lze dospět k závěru, že poskytovatel mohl vědět o protiprávnosti obsahu? Musí hosting provider dopodrobna znát právo nebo každý případ konzultovat s odborníky?
I v oblasti podnikání na internetu platí, že neznalost zákona neomlouvá. Každý poskytovatel by tedy měl být schopen rozpoznat, že obsah naplňující znaky některého trestného činu (například šíření dětské pornografie nebo podněcování k rasové nenávisti) je protiprávní. V případě, že má hosting provider pochybnosti o zákonnosti vloženého obsahu, je namístě nechat si poradit od odborníka.
Co ale s obsahem, který neporušuje zákon jako takový, ale „jen“ práva jiné osoby (například zveřejnění autorského díla bez souhlasu autora, publikace fotografie bez souhlasu vyobrazené osoby nebo informace představující zásah do soukromí)? V těchto případech bude poskytovatel na protiprávnost obsahu nejčastěji upozorněn uživatelem, který se obsahem cítí poškozen. Někteří poskytovatelé již vychází uživatelům vstříc a umožňují nahlášení protiprávního nebo jinak závadného obsahu přímo na webovém rozhraní, buď pomocí zvláštního formuláře, nebo jen tlačítka.
Důležité je, že hosting provider nemá povinnost preventivně kontrolovat obsah ukládaný uživateli z hlediska možné protiprávnosti. Jakmile se však hosting provider o protiprávnosti obsahu jakýmkoliv způsobem dozví, je povinen jednat. To, jakým způsobem musí poskytovatel reagovat, je popsáno v následujícím bodě.
2.) Podmínka znepřístupnění obsahu
Znamená, že hosting provider učinil veškeré kroky k odstranění nebo znepřístupnění protiprávního obsahu neprodleně po tom, co se prokazatelně dozvěděl o jeho protiprávnosti.
U obsahu jasně porušujícího zákon je opět situace jednoznačná – obsah je nutné neprodleně zablokovat, případně též vyrozumět Policii ČR o podezření na spáchání trestného činu.
Pokud jde o oznámení ze strany některého uživatele, hosting provider se musí zabývat jen konkrétním oznámením uživatele, který ho informuje o protiprávní povaze konkrétního obsahu umístěného na serveru.
Podání oznámení
Oznámení, které hosting providera upozorní na závadný obsah, může podat prakticky kdokoli. Může ho podat osoba, jejíž práva byla porušena (například držitel autorských práv nebo ten, kdo se cítí poškozen některým příspěvkem v diskuzi), ale i jakýkoli uživatel, který nemá k závadnému obsahu žádný bližší vztah.
Zákon nestanovuje žádnou formu pro oznámení; jen uvádí, že musí být prokazatelné. Prokazatelná je zejména písemná forma, ať již klasickým dopisem, nebo například e-mailem.
Oznámení by mělo být natolik určité, aby hosting provider mohl bez větších obtíží identifikovat konkrétní závadný obsah. Pokud uživatel zašle poskytovateli oznámení, ve kterém bude uvedeno například: „Na vašem serveru jsou ilegální filmy! Smažte to!“; „Diskusní příspěvky pod vašimi články obsahují řadu vulgarit, chci, abyste je odstranil“ anebo „Ukradli jste moje fotky! Smažte je, jinak vás zažaluji“; jedná se jen o obecné oznámení, kterým se hosting provider nemusí zabývat. V oznámení by mělo být uvedeno konkrétní vlákno diskuse, konkrétní link nebo jiná cesta k protiprávnímu obsahu.
Oznamovatel by měl v oznámení rovněž dostatečně objasnit důvod protiprávnosti zveřejněné informace (například je autorem díla a neposkytl licenci uživateli, který obsah nahrál). To samozřejmě není nutné v případě, že jde o upozornění na jasně protiprávní obsah.
Obdržení oznámení
Jak má tedy hosting provider dále postupovat, pokud obdrží konkrétní a určité oznámení o protiprávním obsahu? Poskytovatel musí v první řadě posoudit, zda je toto oznámení oprávněné, tedy zda je obsah, na který upozorňuje, skutečně protiprávní.
Pokud hosting provider dojde k názoru, že je obsah protiprávní, musí jej smazat nebo jiným způsobem znepřístupnit. Naopak pokud poskytovatel vyhodnotí oznámení jako neopodstatněné, může ponechat obsah přístupný. V takovém případě však hosting provider riskuje, že pokud se dotčená osoba obrátí na soud, který dospěje k názoru, že je obsah skutečně protiprávní, bude hosting provider za obsah odpovědný.
Poskytovatelé jsou tak v nelehké situaci, kdy musí posuzovat často i právní otázky, ke kterým nemají dostatek informací ani odborných právnických znalostí. Tato rizika však lze eliminovat správným nastavením podmínek služby poskytovatele. V nich lze například stanovit oprávnění poskytovatele odstranit obsah vložený uživateli již při podezření na protiprávnost obsahu.
O rozhodnutí je v každém případě vhodné vyrozumět oznamovatele, pokud se nejednalo o anonymní podnět, a v případě rozhodnutí o neodstranění obsahu též své rozhodnutí zdůvodnit.
3.) Podmínka nevykonávání vlivu
Znamená, že hosting provider nevykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele vkládajícího obsah.
Pokud hosting provider k ukládanému cizímu obsahu přistupuje jen pasivně a neutrálně, ukládaný obsah nekontroluje, nijak uživatele nepodněcuje ke vkládání určitého typu obsahu ani neposkytuje podporu a pomoc při ukládání obsahu, je splněna podmínka nevykonávání vlivu. O vykonávání vlivu se zpravidla nejedná ani v případě, kdy hosting provider nabízí v obecné rovině různé bonusy za větší aktivitu uživatelů, nebo v případě placených služeb.
Pokud však hosting provider nabádá uživatele (ať již přímo, nebo různými bonusy) k ukládání určitého obsahu, vykonává tím vliv na činnost uživatele.
I kdyby došlo k situaci, kdy že hosting provider za cizí obsah odpovídá, ještě to neznamená, že mu hrozí negativní důsledky například v podobě povinnosti hradit vysoké částky na náhradu škody. V praxi se posuzuje celá řada dalších otázek – například to, zda a jaký má poskytovatel z ukládaného obsahu prospěch, zda a jak řeší prevenci porušování zákona a podobně. Tato další kritéria naleznete například v našem článku, který se věnoval podmínkám odpovědnosti provozovatele diskuzního fóra (https://pravopropodnikatele.cz/maji-provozovatele-odpovednost-za-obsah-v-diskuznim-foru/).
Pozor na porušování práv duševního vlastnictví!
Ani poskytovatelé, kteří na základě výše uvedených kritérií nejsou odpovědni za obsah ukládaný uživateli služby, ještě nemají vyhráno. Pokud totiž uživatelé služby porušují práva duševního vlastnictví (například pokud prostřednictvím webového tržiště prodávají padělky), mohou se vlastníci ochranných známek domáhat soudního zákazu i vůči poskytovateli služeb bez ohledu na jeho (ne)odpovědnost za obsah. Toto právo mají nikoliv z důvodu, že by poskytovatel za porušení práv duševního vlastnictví odpovídal, ale proto, že v takovém případě hosting provider funguje jako prostředník, kterému lze rovněž uložit určité povinnosti.
Žaloby na uložení soudního zákazu vůči prostředníkům jsou stále častější, a to jak v online, tak i v „offline“ prostředí. V létě letošního roku tak evropské soudy řešily například žalobu na provozovatele tržnice v pražských Holešovicích, a to z důvodů prodeje padělků tamními nájemci (rozsudek SDEU C-494/15).
Odpovědnosti tzv. prostředníků za porušování práv duševního vlastnictví a tomu, jaké zákazy může soud prostředníkům v takovém případě uložit, se budeme věnovat v některém z následujících článků.
Potřebujete s touto problematikou pomoci?
Chystáte se poskytovat na internetu služby spojené s ukládáním obsahu uživatelů a chcete dopředu posoudit případná rizika? Jste hosting provider a máte pochybnosti o tom, zda je obsah vkládaný uživateli vaší služby v souladu se zákonem? Potřebujete vytvořit nebo zkontrolovat obchodní podmínky vaší služby?
Byli jste vyzváni k odstranění obsahu zveřejněného prostřednictvím vaší služby nebo po vás rovnou někdo vymáhá náhradu škody a nevíte, jak máte postupovat? Nebo se cítíte poškozeni obsahem, na který jste na internetu narazili? Pokud máte tyto nebo jakékoliv jiné dotazy, neváhejte se na nás obrátit.