Tento článek se zabývá problematikou autorských nároků zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům. Pokud zaměstnáváte potenciální autory autorských děl, pak je tento článek určen pro vás.
Nejedná se přitom jen o zaměstnávání malířů, grafiků, hudebníků a podobně kreativních umělců, jak by se mohlo laikovi v oblasti autorského práva zdát. Autorem ve smyslu autorského zákona je často např. i programátor, inženýr-inovátor či autor nejrůznějších textů, článků, propagačních materiálů a manuálů.
Zaměstnanecké dílo
Autorský zákon stanoví, že pokud autorské dílo vznikne při plnění pracovních povinností, jedná se o tzv. zaměstnanecké dílo.
Autorský zákon svěřuje výkon veškerých majetkových autorských práv k zaměstnaneckému dílu zaměstnavateli. Zaměstnavatel tedy se zaměstnaneckým dílem dále nakládá a profituje z něj. Zaměstnanci zůstává pouze tzv. holé autorství a některá dílčí práva, která rozebíráme níže. Pro zaměstnavatele je tedy výhodné, aby veškerá autorská díla jeho zaměstnanců spadala do režimu zaměstnaneckého díla.
Pozor na dílo nevytvořené za účelem splnění pracovních povinností
Není samozřejmostí, že každé autorské dílo vytvořené zaměstnancem v pracovní době bude dílo zaměstnanecké. Klíčové je pravidlo autorského zákona, podle kterého se o zaměstnanecké dílo jedná pouze tehdy, pokud vznikne při plnění pracovních povinností.
Díla vytvořená sice zaměstnancem, ale nikoli ke splnění povinností ze závazku práce (byť vznikla např. s použitím pracovních prostředků zaměstnavatele), nejsou zaměstnaneckým dílem ve smyslu autorského zákona.
Plnění pracovních povinností znamená, že zaměstnanec vykonává činnost, která spadá do jeho náplně práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud tedy např. grafik naprogramuje pro zaměstnavatele v pracovní době počítačový program, nebude se zřejmě jednat o zaměstnanecké dílo, jelikož programování obvykle není náplní práce grafika. Autorská práva tak bude vykonávat pouze zaměstnanec a zaměstnavatel by k využití programu potřeboval souhlas zaměstnance (licenci).
Z výše uvedeného vyplývá, že je důležité správně naformulovat náplň práce zaměstnance v pracovní smlouvě, a to zejména pokud má zaměstnanec potenciál vytvářet autorská díla. Největším právním rizikem ve vztahu k autorským dílům jeho zaměstnanců je totiž právě možnost, že nebude možné tato díla považovat za díla zaměstnanecká.
Právo na přiměřenou dodatečnou odměnu
Jak jsme uvedli výše autorský zákon přiznává zaměstnanci, který vytvoří zaměstnanecké dílo, určitá omezená práva. Nejvýznamnějším z nich je právo na tzv. přiměřenou dodatečnou odměnu, které za určitých podmínek zaměstnanec vůči zaměstnavateli má. Toto právo zaměstnanci vznikne tehdy, pokud se jeho mzda dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku. Zjednodušeně tedy jde o to, zda mezi odměnou a dosaženým ziskem z užití licence vzniká zřetelný nepoměr.
Pro zaměstnavatele je přitom nejpodstatnější, že právo na přiměřenou dodatečnou odměnu je možné předem smluvně vyloučit, a to vhodnou úpravou pracovní smlouvy. Vyloučením tohoto práva v textu pracovní smlouvy lze efektivně zabránit tomu, aby se zaměstnanec dodatečné odměny kdykoliv v budoucnu domáhal.
Další vhodná ujednání v pracovní smlouvě
Autorský zákon podmiňuje řadu oprávnění zaměstnavatele tzv. vyvratitelnou domněnkou. Tím je zaměstnanci dána možnost, aby prokázal, že dané oprávnění zaměstnavatele nevzniklo.
Jako příklad lze uvést domněnku, že zaměstnanec udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla. Pokud by ale zaměstnanec následně ukončil u zaměstnavatele pracovní poměr a popíral by, že udělil svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla, mohlo by dojít ke sporu o tom, zda je zaměstnavatel oprávněn nechat zaměstnanecké dílo dokončit jiným zaměstnancem. S ohledem na to lze jednoznačně doporučit, aby zaměstnanec již v pracovní smlouvě udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla.
Obdobně pak lze také doporučit, aby v pracovní smlouvě bylo ujednáno, že zaměstnanec souhlasí s postoupením zaměstnaneckého díla a že svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem.
Pokud byste potřebovali pomoc s přípravou či revizí pracovní nebo licenční smlouvy, případně pokud máte otázky na toto téma, neváhejte se na nás obrátit.
