Podnikatelé, kteří prodávají zboží či poskytují služby zákazníkům spotřebitelům, a to zejména tehdy, mají-li zřízen e-shop či jiný online portál, čeká v nadcházejícím období řada právních novinek, které budou muset reflektovat, a to jak v obchodních podmínkách, na samotném webu e-shopu, tak i v reálných postupech při prodeji zboží a poskytování služeb. Jedná se o poměrně významné změny, které budou do našich právních předpisů přijaty v návaznosti na několik směrnic Evropské unie (zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770, 2019/771 a 2019/2161), a to v různém časovém rozmezí v průběhu tohoto a následujícího roku.
Podnikatelé by však měli být v pozoru už teď, neboť proces přijímání novel zákonů u nás již v současné době probíhá a kromě transponování výše uvedených směrnic jsou plánovány i další zásadní změny, které by se měly stát účinnými již od 1. 7. 2021. Plánované změny se dotknou mnoha oblastí, a to zejména reklamací a práv z vadného plnění, odstupování od smlouvy, informací poskytovaných zákazníkům spotřebitelům před uzavřením smlouvy, smluv o dodání digitálního obsahu, recenzí či personalizace cen.
V následující části článku představujeme souhrn nejpodstatnějších změn, které lze v nadcházejícím období očekávat. Dále pro vás připravujeme sérii článků, kde se jednotlivým změnám a jejich praktickým dopadům budeme věnovat podrobněji.
Konec záruky
Předmětem směrnice č. 2019/771 a na ni navazujícího návrhu novely občanského zákoníku je mimo jiné sjednocení úpravy reklamace vad zboží.
Nově nebude možné, aby zákazník reklamoval zboží pro vadu, která vznikla až v průběhu reklamační lhůty. To znamená, že zákazník bude po novele oprávněn reklamovat zboží pouze pro takovou vadu, která na zboží existovala již v době, kdy zákazník zboží od podnikatele převzal, a to i přes to, že se taková vada projeví až v průběhu reklamační lhůty.
Může se zdát, že práva zákazníka budou novelou spočívající v zániku zákonné záruky omezena, v praxi tomu však nejspíše nebude. Novela zároveň totiž počítá s tím, že postavení zákazníka vůči podnikateli bude v jistém ohledu posíleno. Nově se navrhuje, že pokud se vada zboží projeví v průběhu prvního roku od převzetí zboží, bude na podnikateli, aby v případě jeho nesouhlasu s reklamací prokázal, že vada v době převzetí zboží neexistovala.
Záruka u prodeje pozemků, budov či jednotek bude minulostí
Novela občanského zákoníku má nově stanovit, že se záruka oproti stávající právní úpravě nebude vztahovat tedy ani na smlouvy uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem, jejichž předmětem bude například prodej pozemků, budov či jednotek.
Na tento prodej se nově proto nepoužijí například některá spotřebitelská ustanovení, která se na něj za stávající právní úpravy dosud uplatnit mohla, a to například oprávnění kupujícího od kupní smlouvy odstoupit z důvodu opakovaného výskytu vady po opravě.
Určitý standard práv kupujících, kteří budou ve vztahu k prodávajícímu spotřebiteli, však bude zachován a zákonodárce úpravu doplní obdobně jako u prodeje klasického zboží. Uzavře-li kupující smlouvu, jejíž obsahem bude převod vlastnického práva k nemovitosti a vyskytne-li se na této nemovitosti vada do dvou let ode dne jejího převzetí, bude na prodávajícím, aby v případě jeho nesouhlasu s reklamací prokázal, že taková vada v době převzetí nemovitostí neexistovala. Neprokáže-li tuto skutečnost, bude prodávající například povinen vadu odstranit či poskytnout kupujícímu slevu.
O čem (ne)musíte zákazníka nově informovat
Obecně známou skutečností je to, že podnikatel musí informovat zákazníka před uzavřením smlouvy o podstatných skutečnostech spojených s takovou smlouvou tak, aby se mohl zákazník informovaně rozhodnout, zda ji uzavře či nikoliv. K dosavadním povinnostem, které budou v některých částech upřesněny, přibudou další nové povinnosti.
Podnikatel bude povinen nově zákazníkovi zejména sdělit údaje o adrese provozovny, pokud se liší od adresy sídla. Podnikatel bude dále povinen svému zákazníkovi sdělit údaj o poprodejním servisu a jejich podmínkách.
V případě smlouvy, která je automaticky po určitém časovém období prodlužována, bude podnikatel povinen zákazníkovi nově sdělit podmínky jejího ukončení.
Uvedené povinnosti není podnikatel povinen sdělit při uzavírání smluv se spotřebiteli, jejichž předmětem je poskytování zájezdu, přeprava osoby či dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby.
Změna se dotkne rovněž finalizace závazné objednávky učiněné zákazníkem prostřednictvím e-shopu. Zákazník bude muset vzít při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení objednávaného zboží či služby. Bude-li objednávka učiněna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací. Nebude-li tato povinnost splněna, bude ve většině případech smlouva neplatná.
Novinky v úpravě práva zákazníka na odstoupení od smlouvy
Změny se nejspíše nevyhnou ani výjimkám, které určují případy, kdy zákazník nemůže od smlouvy odstoupit. Bude se jednat zejména o jejich upřesnění, a to z toho důvodu, aby byly jasně a přesně formulovány tak, aby v praxi nedocházelo k jejich zneužívání oběma smluvními stranami.
Odstoupit nebude možné od smlouvy o ubytování, přepravě zboží, nájmu dopravního prostředku, stravování nebo využití volného času, pokud má být podle smlouvy plněno k určitému datu nebo v určitém období. Oproti stávající právní úpravě tedy bude dle navrhovaného znění pravděpodobně možné odstoupit od smlouvy o přepravě osob.
V případě smluv, jejichž předmětem jsou dodávky vody, plynu nebo elektřiny, bude podnikatel moci s plněním ve lhůtě pro odstoupení od smlouvy započít pouze na výslovnou žádost spotřebitele. Započne-li podnikatel s plněním před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy se souhlasem zákazníka, bude zákazník povinen podnikateli uhradit obvyklou cenu toho, co mu bylo již poskytnuto.
Z pohledu praxe e-shopů bude zajímavé také sledovat efekt změny v oblasti zboží upraveného na přání zákazníka. Byla to totiž právě tato výjimka, která v e-shopové praxi činila zřejmě největší obtíže, zejména v případě různých konfigurátorů, prostřednictvích kterých si zákazník vybíral zboží dle svého přání. Zákazník tedy nebude oprávněn odstoupit od smlouvy o dodávce zboží vyrobeného podle jeho požadavků nebo přizpůsobeného jeho osobním potřebám. Otázkou však je, zda takové upřesnění odstraní problémy, které v praxi při jeho aplikací vznikaly. Lze se však spíše domnívat, že i přes uvedené upřesnění spory ohledně této výjimky nebudou dále ničím vzácným.
Konec smluv uzavíraných po telefonu
Velmi podstatnou změnu čeká také oblast smluv uzavíraných se zákazníkem prostřednictvím telefonu.
Bude-li zákazníkovi učiněna nabídka na uzavření smlouvy prostřednictvím telefonu, musí podnikatel tuto nabídku následně ještě zákazníkovi zaslat v textové podobě. Smlouva se zákazníkem bude uzavřena teprve až v okamžiku, kdy zákazník projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem na potvrzení nabídky, které bylo zákazníkovi zasláno podnikatelem.
Cíl navrhované úpravy je evidentní. Tento způsob uzavírání smlouvy totiž bývá ze strany nepoctivých podnikatelů využíván, neboť při něm dochází ke zjevnému zneužití momentu překvapení zákazníka. V praxi se jedná zejména o zákazníky z řad seniorů.
Co nelze sjednat ve smlouvě se zákazníky
Novela občanského zákoníku by se měla týkat i ujednání, která jsou ve smlouvách se zákazníky zakázána. Některá z nich budou formulačně upřesněna, další budou do občanského zákoníku nově doplněna.
Zakázána budou například ujednání, která automaticky prodlužují smlouvu, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení takové smlouvy nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení smlouvy dojít či ujednání, která ukládají zákazníkovi pro případ porušení jeho povinnosti nepřiměřenou sankci.
Posouzení nepřiměřenosti automatického prodloužení bude vždy záležet na konkrétním případně, zohlednit se musí řada skutečností, jako je například doba, kterou podnikatel potřebuje k zajištění budoucího plnění. Nepřiměřenost sankce za porušení povinnosti zákazníka bude určována vždy v závislosti na významu konkrétní povinnosti, kterou zákazník porušil.
Změny v oblasti on-line prodeje programů, aplikací, her či hudby
V návaznosti na další směrnici č. 2019/770 bude v občanském zákonu podrobně upravena oblast týkající se nabízení digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči. Takovým digitálním obsahem se rozumí zejména počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty.
Novinky se budou týkat procesu uzavírání smluv, zpřístupňování digitálního obsahu, odpovědnosti za vady obsahu, uplatňování jeho vad či samotného odstupování od smlouvy. Podnikatelé poskytující digitální obsah budou také nově povinni zabezpečit, že budou uživateli takového obsahu poskytovány jeho ujednané či nezbytné aktualizace.
V případě smluv o dodání digitálního obsahu zákazníkovi, který je spotřebitelem, bude zvlášť upravena také problematika odstupování od smlouvy. Zákazník bude moci od smlouvy odstoupit například v případě, kdy podnikatel bude se zpřístupněním digitálního obsahu v prodlení a tuto svoji povinnost nesplní ani bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl zákazníkem vyzván.
Bude se jednat tedy o poměrně obsáhlou právní úpravu, proto bude toto téma předmětem samostatného článku, který v nadcházejícím období zveřejníme na naší webové stránce.
Máte-li jakékoliv dotazy ke shora uvedeným připravovaným novinkám, obraťte se na nás, rádi vám s jednotlivými novinkami v právních předpisech poradíme.