Nové nařízení o volném pohybu neosobních údajů zavádí pátou tržní svobodu EU

Rok po účinnosti nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vstoupí v účinnost také nařízení o volném pohybu neosobních údajů. Předpis účinný od letošního května reaguje na digitalizaci hospodářství a klade si za úkol odstranit překážky volného trhu, čímž de facto přidává k volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu také svobodu volného pohybu dat.

Co to jsou neosobní údaje?

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů definuje neosobní údaje jako všechny údaje, které nejsou dle GDPR osobní – tedy údaje, které nemohou identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Jako neosobní údaje si tak můžeme představit např. údaje z čidel.

Důvody přijetí nového nařízení a jeho cíle

Dle Evropské komise může volný pohyb neosobních údajů položit základy pro rozvoj ekonomiky založené na datech a napomoci tak růstu ekonomiky celé Evropské unie, včetně vytvoření nových pracovních míst. Podle údajů výzkumného centra Evropského parlamentu datová ekonomika v roce 2015 činila necelá 2 % HDP Evropské unie, nicméně při nastavení správné legislativy má potenciál vzrůst až na 4 % HDP do roku 2020.

Nařízení by však taktéž mělo výrazně usnadnit administrativu a snížit náklady firmám, které působí ve více než jednom členském státě. Tyto firmy musely doposud data schraňovat v každé zemi zvlášť, a to zejména proto, že jim to nakazovaly vnitrostátní zákony jednotlivých států.

Od přijetí si Komise slibuje zejména následující:

  • zlepšení mobility dat a odstranění vnitrostátních omezení
  • zjednodušení a zefektivnění obchodu napříč EU
  • růst konkurence v oblasti uchovávání a zpracovávání dat, čímž se sníží cena a zvýší kvalita poskytovatelů v této oblasti
  • efektivnější kontroly úřadů, které budou mít k datům přístup i při jejich přeshraničním přesunu

Anonymizace osobních údajů

Zda je konkrétní údaj osobní nebo neosobní, záleží na jeho schopnosti identifikovat konkrétní osobu. Např. adresa může být jak osobní (např. pokud se jedná o adresu bydliště konkrétní osoby), tak neosobní údaj (např. pokud se jedná o sídlo úřadu).

Anonymizace je potom akt, který osobní údaj přemění na neosobní – např. oddělí konkrétní údaj od jména. Evropské orgány však zdůrazňují, že anonymizace osobních údajů automaticky neznamená, že tato data mohou být bez dalšího považovány za neosobní údaje, obzvláště pokud se jedná o údaje nasbírané chytrými zařízeními.

V praxi se můžeme setkat i s dalšími údaji, které nejsou jednoznačně osobní či neosobní a při určování, zda se na konkrétní údaj vztahuje GDPR (osobní údaje) nebo nařízení o volném pohybu neosobních údajů (neosobní údaje) mohou vyvstat v budoucnu problémy.

Závěr

Nařízení o volném pohybu neosobních údajů reaguje na pokrok technologií a míří k usnadnění podnikání na otevřeném trhu a zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem na světových trzích. Mělo by se doplňovat s GDPR, s nímž společně v Evropské unii zajišťuje právní úpravu pro všechna existující data.

Pokud byste v oblasti osobních či neosobních údajů potřebovali poradit, neváhejte se na naši advokátní kancelář kdykoliv obrátit.

Kontaktní formulář

Čekejte prosím, odesílám Váš dotaz