Nejvyšší soud změnil svým rozsudkem ze dne 11. ledna 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022-162, dosavadní přístup k posuzování návrhů dlužníků na snižování výše smluvních pokut postupem uvedeným v § 2051 občanského zákoníku.
Podle § 2051 věta první občanského zákoníku platí, že „nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.“ Pokud má tedy dlužník za to, že je smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká, může požádat uvedeným postupem o její snížení.
Jaký byl přístup soudů k posuzování požadavku na moderaci?
Přístup soudů k aplikaci uvedeného pravidla až dosud vycházel z judikatury již neúčinného obchodního zákoníku. Soudy vycházely z předpokladu, že východiskem moderace (snížení) smluvní pokuty soudem je nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě. Navíc úvahy o nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě se mohly týkat pouze okolností, které byly dány v době sjednání smluvní pokuty.
Jak mají soudy postupovat k posuzování požadavku na moderaci podle občanského zákoníku?
Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že za účinnosti občanského zákoníku má být základním východiskem posouzení přiměřenosti konkrétního nároku na smluvní pokutu, nikoliv přiměřenost konkrétního ujednání. Nejvyšší soud dále uvedl, že má být přihlédnuto též k jiným okolnostem, než pouze k těm, jež byly dány při okamžiku sjednání smluvní pokuty.
Jaká jsou kritéria zkoumání přiměřenosti nároku na smluvní pokutu?
Soudy musí dle názoru Nejvyššího soudu při posuzování přiměřenosti nároku na smluvní pokutu podle § 2051 občanského zákoníku zkoumat následující:
- jaká byla funkce smluvní pokuty;
- okolnosti v době sjednávání smluvní pokuty, ale také okolnosti, které existovaly v době porušení smluvní povinnosti, a to vždy s přihlédnutím k funkci předmětné smluvní pokuty.
- okolnosti, které vznikly později, pokud mají v předmětném porušení smluvní povinnosti původ a pokud byly v době porušení předmětné povinnosti předvídatelné, a to opět vždy s přihlédnutím k funkci předmětné smluvní pokuty.
- zda je výše smluvní pokuty přiměřená vzhledem k zájmům věřitele, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny
Pokud soud dojde k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně pokud se mu nepodaří na základě dokazování veškeré okolnosti objasnit tak, aby mohl učinit závěr o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nelze smluvní pokutu snížit.
Pokud však shledá, že je smluvní pokuta nepřiměřená, sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
V případě, že budete potřebovat pomoc s nastavením smluvních sankcí ve vaší smlouvě či pokud budete mít zájem o jiné právní poradentství, neváhejte se na nás obrátit.
