S ohledem na současnou epidemii koronaviru COVID-19 byl vládou schválen návrh zákona, který by měl reagovat na dopady této epidemie v oblasti justice, insolvencí a také řízení právnických osob. Tento zákon, označovaný jako lex COVID, čeká v této chvíli zrychlené projednání v Poslanecké sněmovně.
Níže představujeme základní změny, které by měl tento zákon přinést.
Rozhodování obchodních společností a jiných právnických osob
V současné době může nastat situace, kdy například valná hromada společnosti potřebuje rozhodnout o určité otázce, avšak není schopna se sejít v potřebném počtu.
Z tohoto důvodu navrhovaný zákon umožní po dobu trvání mimořádných opatření rozhodování právnických osob (tj. zejména s.r.o., a.s., ale i SVJ či družstva) využitím technických prostředků (např. telekonferencí) nebo tzv. rozhodování per rollam (tj. prostřednictvím hlasování v písemné podobě poštou či v elektronické podobě např. e-mailem) i v případech, kdy taková možnost rozhodování není možná podle zakladatelské listiny dané právnické osoby (např. stanov a.s.).
Prodloužení funkce ve společnosti
Zákon také upravuje situaci, kdy v průběhu epidemie skončí funkční období členovi voleného orgánu právnické osoby (např. členovi představenstva a.s.), avšak nebude možné odsouhlasit prodloužení či obnovení jeho funkce.
Zákon proto v těchto případech upravuje automatické prodloužení nebo obnovení funkčního období členů volených orgánů, bez jinak povinného odsouhlasení příslušným orgánem (např. valnou hromadou a.s.).
V případě, že by tento člen voleného orgánu nechtěl, aby došlo k prodloužení jeho funkce, musí doručit nesouhlas právnické osobě, ve které působí, před koncem jeho funkčního období.
Problém se zajištěním náhrady takovéhoto člena voleného orgánu bude možné následně vyřešit tzv. kooptací. Nového člena voleného orgánu (např. člena představenstva a.s.) totiž budou moci zvolit současní členové tohoto orgánu (např. představenstvo a.s.), a to i tehdy, pokud to neumožňuje zakladatelská listina. Takovéto zvolení pak bude platit až do doby, než zasedne orgán, který by měl člena orgánu standardně volit (např. valná hromada a.s.).
Schválení účetní závěrky
Návrh zákona také prodlužuje lhůtu pro svolání valné hromady a.s. a s.r.o. či členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky, a to o 3 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření. Podle současné právní úpravy je nutno valnou hromadu či členskou schůzi svolat do 6 měsíců od skončení účetního období, což zpravidla bývá do 30. června.
Insolvence
Nový zákon by měl zásadním způsobem upravit také insolvence s cílem přinést pomoc zejména podnikatelům, jejichž podnikání může být v důsledku probíhající epidemie ohroženo.
K insolvenčnímu návrhu věřitele se nebude přihlížet
Dlužníkům by mělo pomoci zejména to, že dle tohoto zákona věřitelé nebudou moci podat insolvenční návrh vůči dlužníkovi až do 31. srpna 2020.
Dlužníkům, zejména podnikatelům zasaženým epidemií, je tak dán časový prostor k nalezení způsobu vyrovnání se se svými věřiteli, aniž by jim hrozilo vyhlášení úpadku na návrh věřitelů.
Odklad povinnosti dlužníka podat na svou osobu insolvenční návrh
Povinnost podat na svou osobu insolvenční návrh však má dle současné úpravy v případě úpadku také samotný dlužník a porušení této povinnosti má zásadní dopady na následné vypořádání dluhů, ale také na odpovědnost osoby jednající za dlužníka (např. jednatele s.r.o.)
Z tohoto důvodu navrhovaný zákon upravuje, že do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020, nejsou dlužnici povinni podat na svou osobu insolvenční návrh.
Osvobození od této povinnosti však neplatí, pokud:
- úpadek nastal již před přijetím mimořádných opatření; nebo
- úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolností souvisejících s mimořádnými opatřeními. Tuto výjimku z osvobození od povinnosti podat insolvenční návrh hodnotíme jako velice problematickou, neboť pro dlužníka bude mnohdy velice obtížné posoudit, zda byl či nebyl úpadek převážně způsoben v důsledku mimořádných opatření. Jak by se totiž měla tato hranice převážnosti posuzovat, ze zákona nevyplývá.
Dlužníci a insolvence
Připravovaný zákon pak navrhuje také úlevy dlužníkům, kteří již v insolvenci jsou.
Jednou z navrhovaných změn je zjednodušení povolení tzv. mimořádného moratoria. Tímto moratoriem je chráněno zachování provozu podniku dlužníka tím, že dlužníkovi je povoleno hradit přednostně závazky nezbytné pro zachování provozu svého podniku.
Dále novela umožňuje přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu až do 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020. Pro dlužníky-nepodnikatele pak návrh zákona upravuje, že pokud dlužník nebude moci plnit splátkový kalendář v důsledku epidemie koronaviru, nedojde ke zrušení tohoto splátkového kalendáře. Dále bude umožněna jednodušší změna výše splátek splátkového kalendáře.
V případě insolvencí, ve kterých je dlužník povinen splatit nejméně 30 % z dluhu, bude možné osvobození od dluhů přiznat, i pokud dlužník splatí méně než těchto 30 % v důsledku koronavirové situace.
Zastavování bezvýsledných exekucí
V oblasti exekucí zákon navrhuje povinné zastavování bezvýsledných exekucí, pokud po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhaného dluhu a nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by stačil alespoň ke krytí nákladů exekuce.
Takovéto zastavení exekuce by mohl věřitel odvrátit složením zálohy na náklady exekuce, jejíž výše bude stanovena prováděcím právním předpisem.
V případech, kdy zákon poskytuje zvýšenou ochranu oprávněnému věřiteli (např. při exekuci na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem), pak složení zálohy nebude nutné. Postačí pouze, aby oprávněný sdělil, že nesouhlasí se zastavením exekuce.
Soudní a další řízení
Nový zákon by měl přinést také změny v soudních a dalších obdobných řízeních. Tyto změny se zaměřují především na situace, kdy účastník daného řízení nemůže stihnout provést určité úkony ve stanovené lhůtě.
Prominutí zmeškání lhůt
Návrh na tyto situace reaguje rozšířením možnosti prominout zmeškání určité lhůty i na případy, u kterých to dnes není možné (např. dovolání k Nejvyššímu soudu ČR), a to pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatřeních.
Daný státní orgán bude následně individuálně posuzovat, zda byl tento účastník mimořádným opatřením skutečně omezen takovým způsobem, že nemohl dodržet stanovenou lhůtu.
Žádost o prominutí zmeškání lhůty bude třeba podat ve stanovené době od ukončení či zrušení mimořádného opatření, z něhož plyne omezení pro konkrétní osobu. Délka této lhůty se bude lišit podle typu řízení. Minimálně ale bude garantováno, že žádat o prominutí bude možné do stanovené doby od ukončení nouzového stavu.
S ohledem na výše uvedené tak shrnujeme, že tímto zákonem nedochází k automatickému prominutí nedodržení určité lhůty v daném řízení. Vždy bude nutné, aby daná osoba požádala o prominutí zmeškání dané lhůty s uvedením důvodů, jakým způsobem mimořádná opatření zapříčinila toto nedodržení lhůty. Dále bude nutné nejpozději s touto žádosti učinit samotný úkon, který měl být v daném případě učiněn.
Zde si můžete zobrazit a stáhnout shrnutí změn navrhovaných novým zákonem vytvořené Hospodářskou komorou ČR.
Pokud byste potřebovali poradit s přípravou valné hromady či zvolením nových členů orgánů nebo byste potřebovali pomoci v oblasti insolvencí, exekucí nebo soudních a jiných řízení, neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám danou situaci pomůžeme vyřešit.
