V návaznosti na článek Změny ve společnostech s ručením omezeným se dnes blíže podíváme na novinku, kterou přinesla novela zák. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a tou je možnost společníka mít na jednání valné hromady doprovodnou, jím určenou osobu.
Kdo má povinnost být přítomen na jednání valné hromady společnosti s ručením omezeným a které další osoby mohou být jednání přítomny? Odpovědi naleznete v dnešním článku.
Jednání valné hromady
Okolnosti, za kterých je povinností svolat valnou hromadu (jakožto zasedání nejvyššího orgánu společnosti), jsou určeny zákonem. ZOK taktéž stanovuje rigidní podmínky, které musí být ze strany svolavatele valné hromady dodrženy (lhůta, obsahové náležitosti pozvánky). Primárním svolavatelem je statutární orgán. Nad rámec zákonem vyjmenovaných okolností, kdy má být svolána valná hromada, mohou jednatelé či dozorčí rada svolat valnou hromadu kdykoli, kdy to vyžaduje jiný důležitý zájem obchodní korporace.
Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, jsou jednání valné hromady neveřejná. Cizí osoby by v zásadě neměly být přítomny jednání valné hromady, pokud s jejich přítomností nevyslovila valná hromada souhlas.
Povinná přítomnost na jednání
Jednatelé se účastní valné hromady vždy. Společníkovi zůstává na vůli, zda se valné hromady účastní osobně, prostřednictvím zástupce nebo nikoliv. Speciální plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Členové dozorčí rady se zúčastňují jen tehdy, pokud dozorčí rada svolala valnou hromadu a dále za situace, kdy valná hromada projednává zprávu dozorčí rady o její kontrolní činnosti.
Zástupci, hosté a doprovod
Účastnit se valné hromady mohou třetí osoby v roli hostů. Host musí být pozván osobou, která má právo se valné hromady účastnit, avšak o jeho setrvání na jednání musí valná hromada rozhodnout. Rozhodnuto o takové otázce by mělo být po zahájení valné hromady. O přítomnosti hosta může být v průběhu jednání valné hromady ještě znovu rozhodnuto, např. před projednáváním konkrétního bodu týkajícího se obchodního tajemství může být hostu jeho právo účasti na dobu po projednávání tohoto bodu odňato.
Novela zákona o obchodních korporacích přinesla úpravu práva společníka být doprovázen na jednání valné hromady další, jím určenou osobou (poradce, konzultant či jiná doprovodná osoba). Doprovázející osoba by měla být vázána korporační loajalitou a současně by měla doložit doložit, že je zavázána alespoň ke stejné mlčelivosti jako společník. Jiné povinnosti jí zákon neklade.
Společná účast společníka a doprovodné osoby (např. i jeho advokáta) tak bude účinnější realizací jeho práva podílet se na řízení společnosti. Přestože ZOK výslovně nebrání souběžné účasti zástupce a zastoupeného na valné hromadě, judikaturou je tato společná účast společníka a jím zmocněného zástupce při jednání valné hromady shledávána jako nepřípustná (z důvodu, že účelem institutu zastoupení je umožnit nepřítomnému společníkovi, aby se na rozhodování valné hromady podílel).
Společná účast společníka a jeho zástupce již nebude na překážku, pokud společník bude jednání valné hromady osobě přítomen a jako doprovodnou osobu přizve svého advokáta, s nímž se může o svém hlasovacím právu v průběhu jednání radit. Doprovodná osoba však pochopitelně žádná hlasovací práva nemá, proto v případě, že bude vůlí společníka přenechat rozhodování svému více kvalifikovanému zástupci, bude třeba postupovat jako dosud a udělit mu speciální plnou moc. Za předpokladu, že se bude chtít společník účastnit valné hromady společně se svým zplnomocněným zástupcem, bude nadále konfrontován s možností odepření společné účasti na jednání, neboť v tomto ohledu novela ZOK úpravu nepřinesla.
Máte-li dotazy ke změně zákona o obchodních korporacích či pokud se novela dotýká i vaší společnosti, obraťte se na nás, poskytneme vám odpovídající právní servis.