Každý z nás se již jistě na některých výrobcích setkal s logem obsahující písmenka „CE“. Co to však znamená? A jaký proces předchází tomu, aby výrobce mohl tato písmenka na svůj výrobek umístit? Pojďme se na odpovědi na tyto otázky společně podívat. Dnes se zaměříme na osobní ochranné prostředky.
Co to znamená „CE“?
Ačkoliv nám právní předpisy výslovně neříkají, co samotná písmenka „CE“ znamenají, nejčastěji jsou vykládána jako zkratka pro francouzské „Conformité Européenne“. Podstatné však je, co musejí výrobci (resp. dodavatelé, kteří dané výrobky uvádějí na evropský trh) splnit za povinnosti, aby mohli logo „CE“ na výrobek umístit. Umístěním loga „CE“ na výrobek dává výrobce najevo, že provedl tzv. posouzení shody, tedy že výrobek splňuje požadavky právních a jiných předpisů a norem. Jinými slovy, že výrobek je bezpečný. Výhodou je, že jakmile výrobce jednou řádně splní podmínky pro posouzení shody, může výrobek prodávat prakticky v celé Evropské unii (proces je Evropskou unií harmonizovaný).
Posouzení shody
Posouzení shody není povinné u každého výrobku, který je uváděný na trh. Naopak, posouzení shody je nutné (a povolené) pouze u předem stanovených výrobků, které mohou znamenat zvýšenou hrozbu pro život či zdraví osob, pro životní prostředí atd. Řadí se mezi ně například hračky, výtahy, vybraná elektrozařízení, tlaková zařízení nebo právě osobní ochranné prostředky, kterým se budeme nyní blíže věnovat.
Požadavky na bezpečnost osobních ochranných prostředků jsou od roku 2018 upravené v nařízení Evropské unie o osobních ochranných prostředcích. Některé vybrané aspekty pak lze najít i v českém zákoně o posuzování shody. Nadále již tedy není platné nařízení vlády o osobních ochranných prostředcích, ve kterém se právní úprava nacházela dříve.
Osobní ochranný prostředek a jejich kategorie
Osobní ochranný prostředek je v nařízení definován velice široce. Jedná se primárně o „prostředek navržený a vyrobený k nošení nebo držení osobou pro ochranu před jedním nebo více riziky pro její zdraví nebo bezpečnost“. Výjimku z této definice mají například prostředky používané ozbrojenými složkami, prostředky sloužící k sebeobraně či osobní ochranné prostředky určené k mytí nádobí.
Osobní ochranné prostředky nařízení kategorizuje do tří skupin, označené římskými číslicemi I, II a III. Členěné jsou podle toho, před jak závažným následkem mají chránit. Prostředky z kategorie I chrání před málo závažnými riziky (např. zahrádkářské rukavice), ty z kategorie III pak naopak před nejzávažnějšími riziky (např. teploty vyšší než 100 °C či ochrana před radiací). Ostatní ochranné prostředky by měly být zařazeny do kategorie II (např. svářečské brýle).
Rozdělení do kategorií je podstatné pro to, jak podrobnou dokumentaci musí výrobce připravit (nebo nechat připravit) před tím, než osobní ochranný prostředek řádně uvede na trh. U kategorie I může dokumentaci připravit sám výrobce (pokud vyhoví stanoveným požadavkům), u kategorie II je nutné získat certifikát od odborné instituce (neboli od tzv. oznámeného subjektu) a v případě kategorie III je nutné jak získat certifikát, tak nechat výrobek každý rok přezkoušet pro zajištění bezpečnosti.
Technická dokumentace a technické normy
Pro proces posouzení shody u osobních ochranných prostředků je klíčová technická dokumentace. Právě jejím prostřednictvím výrobce podrobně rozebírá a potvrzuje, že vlastnosti a provedení výrobku odpovídají stanoveným požadavkům. Technickou dokumentaci pak může výrobce předkládat v případě kontroly ze strany státních orgánů, v případě nehody či reklamace výrobku atd. Technickou dokumentaci musí mít výrobce pro osobní ochranný prostředek vypracovanou vždy. Důležitým vodítkem, kterým se musí výrobce při tvorbě technické dokumentace a samotného výrobku řídit, jsou technické normy (lze se s nimi setkat např. ve formě ČSN EN 420). V nich bývají podrobně stanovené technické specifikace, které musí výrobek splňovat.
Prohlášení o shodě
Pokud tedy výrobce úspěšně provede technickou stránku posouzení shody (technická dokumentace, soulad s technickými normami, certifikát od oznámeného subjektu atd.), musí ještě vypracovat EU Prohlášení o shodě. Jedná se o dokument, kterým výrobce třetím osobám (např. zákazníkům) dokládá, že posouzení shody řádně provedl a že výrobek splňuje stanovené požadavky. Prohlášení o shodě musí výrobce umístit buď přímo do manuálu dodávanému s výrobkem, nebo musí v manuálu uvést adresu webových stránek, na kterých je prohlášení o shodě dostupné. Zároveň může (resp. musí) v takovém případě přímo na výrobek umístit logo „CE“, které jsme zmiňovali na začátku našeho článku.
Máte zájem o uvedení osobního ochranného prostředku na evropský trh? Potřebujete pomoci s právními záležitostmi, které jsou s tím spojené (např. vypracování prohlášení o shodě)? Obraťte se na nás, a můžeme procesem posuzování shody projít společně.
