Podnikatelská činnost podléhá celé řadě právních předpisů, z nichž zásadní význam má ochrana spotřebitele. Tento právní rámec vznikl zejména kvůli tomu, že podnikatel je zpravidla vůči spotřebiteli v silnějším postavení. Právní řád proto stanovuje podnikatelům specifické povinnosti, které mají zajistit férový a transparentní vztah se spotřebitelem a zabránit nekalým obchodním praktikám. Z pozice podnikatele mu totiž vyplývají specifické povinnosti, které nesmí nejen porušovat, ale ani opomíjet. Tyto povinnosti jsou podnikateli přičteny jeho statusem profesionála s často vyšší ekonomickou, informační a vyjednávací převahou vůči spotřebiteli.
Nekalé obchodní praktiky
Obchodní praktika je dle zákona nekalá, pokud odporuje odborné péči (tedy profesionalitě) a podstatně narušuje, nebo je způsobilá narušit, ekonomické chování spotřebitele. Odbornou péčí či přesněji náležitou profesionální péčí se rozumí určitá úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od konkrétního podnikatele či jeho zaměstnance očekávat a která současně odpovídá poctivým obchodním praktikám. Nekalé obchodní praktiky jsou zákonem zakázané a v případě, že se jich podnikatelé dopustí, vystavují se sankcím. Právní předpisy tak chrání spotřebitele tím, že kladou důraz na zajištění informovaného rozhodování, které by nemělo být nepatřičně ovlivněno podnikatelem.
Klamavé a agresivní obchodní praktiky
V právním rámci se zkoumá, zda je konkrétní jednání podnikatele uvedeno mezi výslovně zakázanými praktikami v příloze zákona o ochraně spotřebitele. Pokud ano, je takové jednání označeno za nekalou obchodní praktiku – ať už jako klamavou nebo agresivní. Pokud dané jednání není zákonem výslovně vymezeno, posuzuje se, zda odpovídá obecným znakům klamavé nebo agresivní obchodní praktiky. Praktika, která významně ovlivňuje nebo je způsobilá ovlivnit spotřebitelovo ekonomické jednání v neprospěch jeho zájmů, je také zakázána.
zdroj: příručka Ministerstvo vnitra k směrnici o nekalých praktikách
Obchodní praktiky popsané na černé listině (seznam na úrovni směrnice EU) jsou nekalé za všech okolností a není zapotřebí žádného posouzení jednotlivých případů podle ostatních ustanovení směrnice. Příkladem je, pokud podnikatel jako přednost své nabídky vyzdvihuje práva, která spotřebiteli vyplývají přímo ze zákona (například "Speciálně pro Vás!" možnost vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu u smluv uzavřených přes internet).
Klamavá obchodní praktika
Klamavá obchodní praktika představuje opomenutí podstatné informace, kterou v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro informované rozhodnutí o obchodní transakci a nebo také zatajení nebo poskytnutí podstatné informace nejasným, nesrozumitelným, dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas.
Klamavé praktika tedy může být aktivní jednání či opomenutí. Jedná se například o:
- záměr podnikatele ukončit činnost nebo přemístit provozovnu,
- označení „gratis“, „zdarma“ nebo „bezplatně“ u výrobků nebo služeb, za které však spotřebitel musí vynaložit určité náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s převzetím či doručením,
- televizní reklamu, ve které je zvýrazněna cena služby bez DPH, zatímco cena, která DPH zahrnuje, je menším písmem a nezřetelně připojena.
Agresivní obchodní praktika
Za agresivní obchodní praktiku je považována taková, která je s přihlédnutím ke všem okolnostem obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele, příkladem může být:
- přímé vyzývání dětí k nákupu výrobků či služeb prostřednictvím reklamy, případně k přesvědčování dospělých osob k nákupu,
- výslovné sdělení spotřebiteli, že pokud si produkt nebo službu nekoupí, ohrozí to pracovní místo nebo živobytí obchodníka,
- vytváření dojmu, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, bez uzavření smlouvy.
Průměrný a zranitelný spotřebitel
Úřady při posuzování nekalých praktik vycházejí z konceptu „průměrného spotřebitele“, tj. osoby s určitou úrovní informovanosti, obezřetnosti a pozorností, přičemž se očekává, že běžná reklama může zahrnovat nadsázku.
Vedle tohoto konceptu se ale chrání i tzv. „zvlášť zranitelný spotřebitel“. Ten může být vzhledem ke svému věku, duševnímu stavu nebo zvýšené důvěřivosti obzvláště citlivý na některé typy obchodních praktik. Typickými příklady jsou děti, senioři nebo osoby s omezenými kognitivními schopnostmi. Zákon proto klade zvláštní důraz na ochranu těchto spotřebitelů, jejichž schopnost kriticky vyhodnotit obchodní sdělení může být oslabena.
Ochrana spotřebitele a podnikatelská odpovědnost
Cílem zákona je chránit spotřebitele před klamavými a agresivními praktikami, které mohou ovlivnit jejich rozhodování v rozporu s jejich skutečnými zájmy. Spotřebitelé mají nástroje k obraně proti nekalým praktikám, včetně možnosti podávat podněty, stížnosti a požadovat náhradu škody, pokud jim vznikla újma. Úřady jsou zmocněny postihovat nekalé obchodní praktiky.
Sankce
Sankce za nekalé obchodní praktiky se odvíjejí od závažnosti porušení, typu nekalé praktiky a konkrétních okolností. Podnikatel, který se dopustí nekalé obchodní praktiky, může čelit následujícím sankcím:
- Pokuta: Úřad může uložit finanční pokutu. Výše pokuty se liší podle závažnosti a rozsahu nekalé praktiky, přičemž u závažných případů mohou jít pokuty až do 5 milionů korun. Například klamavá reklama či agresivní prodejní taktiky zaměřené na zranitelné spotřebitele jsou postihovány přísněji.
- Zákaz činnosti: V opakovaných či obzvláště závažných případech může být podnikateli dočasně nebo trvale zakázána činnost v určité oblasti nebo prodej konkrétních produktů.
- Zveřejnění rozhodnutí o přestupku: Úřady mohou požadovat, aby podnikatel zveřejnil oznámení o svém porušení předpisů. Tento postup má za cíl nejen informovat veřejnost, ale také odradit jiné podnikatele od podobných praktik.
Závěr
Ochrana spotřebitele je nedílnou součástí trhu a zajišťuje, aby spotřebitelé mohli činit rozhodnutí na základě přesných informací a bez nepřiměřeného tlaku ze strany podnikatelů. Právní předpisy, které zakazují klamavé a agresivní praktiky, slouží k ochraně základních práv spotřebitelů a zároveň zvyšují odpovědnost podnikatelů. Pro podnikatele je dodržování těchto pravidel nejen zákonnou povinností, ale také cestou k budování důvěry u spotřebitelů a posilování dobrého jména jejich podnikání. Koneckonců, férový přístup ke spotřebitelům není jen otázkou etiky, ale i efektivního a udržitelného podnikání a rozšiřování zákaznické základny.
Pokud budete mít zájem o právní pomoc v souvislosti se spotřebitelským právem, neváhejte se na nás obrátit. Pokud byste se chtěli dozvědět více, sledujte tento náš web, náš Facebook, Twitter (X) či LinkedIn