Informační povinnost vůči spotřebiteli v rámci reklamní kampaně franšízové sítě

Franšízové spolupráci jako takové a pojmům franšízor a franšízant jsme se věnovali v předchozím článku. V tomto článku vám představíme jeden z praktických problémů, kterým může franšízor a franšízant čelit v rámci svých reklamních kampaní.

Identita provozovatele - prodávajícího

Základním znakem franšízingu je jednotnost. Jednotný a osvědčený koncept je právě to, co zákazníky láká. Věrný zákazník, který ví, jak budou naplněna jeho očekávání, se typicky bude vracet kvůli konceptu/značce (franšízorovi), a ne kvůli konkrétní provozovně (franšízantovi). Rozhodující pro něj bude vždy předem osvědčená kvalita zboží či služeb.

Zákazník je jako spotřebitel v jednání vůči prodávajícímu chráněn zákonem na vícero frontách. Jednou z nich je zákaz klamavých obchodních praktik.

Opomenutí podstatných informací jako klamavá obchodní praktika

Dle zákona se může prodávající dopustit klamavé obchodní praktiky jednáním aktivním (konáním) či také pasivním (opomenutím).

V této souvislosti se článek věnuje dále klamavému opomenutí, konkrétně klamavé obchodní praktice, kdy prodávající opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě.

Nabídka ke koupi v rámci reklamní kampaně

Nabídka ke koupi je obchodní sdělení, které uvádí:

  1. informace o výrobku nebo službě a 
  2. cenu a 

umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi.

V případě nabídky ke koupi se za podstatné informace považuje (mimo jiné) adresa a totožnost prodávajícího nebo osoby, která jedná jeho jménem nebo na jeho účet (nejsou-li patrné ze souvislostí). Aby se tak prodávající nedopustil klamavému opomenutí, musí tyto podstatné informace uvést.

Strategie propagace franšízové sítě

Pokud by se franšízor rozhodl organizovat v rámci své sítě reklamní kampaň, jejíž předmětem by byly konkrétní produkty s uvedením jejich cen, je nutné splnit zákonné požadavky v souvislosti s informační povinností, což znamená uvést adresu a totožnost prodávajícího a uvést, na kterých konkrétních provozovnách lze produkt zakoupit. Což může v praxi působit obtíže, neboť provozoven může tolik, že by nebylo možné je např. na billboard všechny vyjmenovat.

Záleží však vždy na konkrétních případech předmětné reklamní kampaně. Česká soudní praxe ani praxe v sousedních zemí není v posuzování výše uvedených témat jednotná.

Příklady z praxe

Příkladem může být Vrchní soud v Mnichově, který vyhodnotil jako rozpoznatelné uvedení identifikačních údajů, pokud na billboardu byl zobrazen kelímek kávy (tedy výrobek), „od 1 €“ (tedy cena) spolu s odkazem, že „informace o produktech a zúčastněných restaurací jsou k dohledání na www.mcdonalds.de“. Reklama tak splňovala nabídku ke koupi a dostatečně identifikovala veškeré prodávající.

Naopak Vyšší zemský soud v Düsseldorfu spatřil porušení práva na ochranu spotřebitele, když v letáku bylo vyobrazeno zboží s uvedením cen a poznámka na okraji upozorňovala: „ceny jsou nezávazné a zboží je dostupné jen v těch prodejnách, které se akce účastní“. Porušení práva na ochranu spotřebitele v tomto případě spočívalo v neuvedení plných identifikačních údajů jednotlivých provozoven a přesné akční nabídky.

Případným problémům lze předejít především tak, že bude propagována značka a nebude uváděna nabídka ke koupi, tedy nebude propagován přímo konkrétní produkt s uvedením ceny.  Příkladem můžou známé billboardy franšízové sítě McDonald – „SÝÝÝR is hýýýr“, prostřednictvím kterého značka oznamuje obecně nabídku sezonního menu bez uvedení konkrétních produktů a ceny.

Při plánování reklamních kampaní je nutné neopomenout právní úpravu ochrany spotřebitele. Řešíte-li limity právní úpravy v oblasti ochrany spotřebitele a klamavých obchodních taktik či máte zájem o právní služby v oblasti spotřebitelského práva neváhejte se na naši advokátní kancelář kdykoliv obrátit nebo sledujte tento náš web, náš LinkedInTwitter (X), či  Facebook.

Kontaktní formulář

Čekejte prosím, odesílám Váš dotaz